Pročílkování

Ptáte se teď co je to pročílkování? Napovím vám. Je to to, co většina tříletých dětí dělá snad ze všeho nejraději a často tím dovádí rodiče k šílenství. Pročílkování je kladení jedné otázky "Proč?" za druhou. Je to skvělý způsob jak něco poznat, jak něčemu porozumět. A nemusíte se ptát proč jen lidí kolem sebe. Skvělé je ptát se proč sám sebe. "Proč toužím po tomhle? Proč to vůbec chci? Proč by mi to mělo něco přinést? Proč bych na to či ono měl vydávat peníze? Proč si lidé kolem mě myslí, že tohle bych zrovna měl mít?" Tahle otázka vám umožní zachránit hodně vašich peněz před utracením, které by vás nakonec mrzelo a také vám může zachránit hodně vašeho času před promrháním na něčem, co vám nic nepřineslo.
A co vy? Považujete "Proč?" za užitečnou otázku a kdy vám tahle otázka pomohla?

Peníze světem vládnou

Říká se, že peníze světem vládnou. Co to ale peníze jsou? Co že nám to vládne?
Peníze jsou především prostředkem směny. Je to věc, která lidem ulehčila směnu. Tak třeba někdo chtěl králíka, a to co mohl nabídnout byla dojná kráva. Jenže dát krávu za králíka se hned tak někomu dát nechce. Když se z krávy odřízne kus, který by odpovídal hodnotě králíka, je najednou z dojné krávy kráva jateční. Prostě dokud nebyly peníze, směňovat věci, které měly výrazně odlišnou hodnotu byla potíž. Teď peníze máme, a tak kromě výměny zboží - zboží můžeme měnit i zboží - peníze - zboží a hned to jde snáz.
Peníze jsou také uchovatel hodnoty. Je to taková konzerva, ve které si můžete schovat svoji vykonanou práci nebo prodaný majetek na později. Peníze umožňují lidem šetřit si na důchod, na horší časy a tak.
Peníze také vyjadřují hodnotu - říká se, že jsou účetní jednotkou. Pomáhají lidem domluvit se, jak si cení toho co mají a jak si cení toho, co chtějí získat. A pak už jen chodí a pozorují co co stojí. Srovnávají si to s tím, co by chtěli získat a nakonec se rozhodnou, jestli jim něco za ty peníze stojí prodat nebo koupit nebo ne. Tohle rozhodování není moc lehké, protože zjistit cenu je jedna věc, ale zjistit kvalitu je věc druhá a těžší. Obvykle tak netušíme, co že jsme si to pořídili a důkladně to zjistíme až časem. Ne vždy musí platit, že vyšší cena znamená vyšší kvalitu. Navíc co je pro pana Nováka věc špičkové kvality, může paní Novákovou dohánět k šílenství.
Takže jestli nám vládnou peníze, tak nám vládne prostředek směny, uchovatel hodnoty a účetní jednotka. O takového vládce tedy zrovna moc nestojím. Víc se mi líbí zařídit to opačně. Ten kdo bude vládnout budu já a budu vládnout svým penězům. A jak by se to líbilo vám?
A proč se vlastně říká, že peníze vládnou světem?

Lumíkovo dilema

V Barborčině knihovničce je také knížka Lumíkovo dilema od D. Hutchense. Mám ji doma a opakovaně se k ní vracím. Tahle knížka je krátká a výstižná. Pomáhá mi udělat si pořádek ve svém vlastním životě. Bez toho, že bych věděla co je pro mě skutečné důležité a co mi přináší radost si jaksi nedokážu představit, že bych mohla chytře vydělávat a utrácet peníze a chytře nakládat se svým časem.
Dělat si pořádek ve vlastním životě není vždy úplně příjemné. Člověk může najednou dostat strach, že vyhodí něco co by se mu v budoucnu hodilo. O strachu má Barborka v knihovničce také knížku. Knížka se jmenuje Kam se poděl můj sýr a napsal ji Spencer Johnson. V knížce se píše o špatném strachu - strachu, který člověka paralyzuje, ochromuje. Také znám strach a ne vždy jej považuju za svého nepřítele. Můj strach mě dokáže nejenom vyděsit, ale i nastartovat, abych začala něco dělat. Abych začala dělat něco, co mi pomůže. Kamarádím se s dobrým strachem. Musím ale přiznat, že někdy se přeci jenom vetře i ten špatný strach.

Jak jste na tom vy? Který strach vás navštěvuje častěji?