Ahoj,
jsem Klárka po zhruba 25-ti letech a na tehle blog píšu poprvé. Vlastně se ani Klárka nejmenuju, ale když jsem četla Barbončin deník, Klárčin příběh mi připoměl mé dětství. Teď už ale nejsem chudá. Učení se užitečným věcem mi pomohlo dostat se přes hranici, kdy je potřeba každý den, každou korunu několikrát obrátit v dlani, než ji člověk utratí. Stále obracím v dlani každou korunu, ale teď protože chci, ne protože musím. A možná Vás překvapí, že jsem ráda, že jsme v dětsví měli méně peněz než ostatní. Pomohlo mi to poznat, co je pro mě skutečně důležité a co mi přinese spokojenost.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat